Ruský politolog Morozov: Putin je krysa, která má dost halucinogenních geopolitických drog

ROZHOVOR / V příštích šesti letech, do roku 2030, budeme mít co do činění s Ruskem, které bude udržovat tvrdý kurz konfliktu se Západem, předpovídá ruský politolog a člen Rady Fóra svobodného Ruska Alexandr Morozov. V rozhovoru pro deník FORUM 24 dodává, že Putin zničil celou postsovětskou budoucnost Ruska. „Podle mého názoru bude on sám po příštích šest let vším, co si lze představit pod slovy někdo horší než Putin,“ popisuje.

Alexandr Morozov je ruský novinář a politolog. Od roku 2011 pracoval jako šéfredaktor časopisu Russian Journal a ředitel Centra pro výzkum médií UNIK. Působil v Německu, Litvě, v současné době je na Univerzitě Karlově, kde spoluorganizoval Akademický ústav Borise Němcova pro výzkum Ruska.

Svět si podle něj nemůže dovolit nechat Kreml beztrestně vyváznout z války na Ukrajině, která trvá už déle než rok a půl. Rusko se ale za vítěze prohlásit nemůže, i když letošní ukrajinská ofenziva nebyla úspěšná, jak vedení země doufalo. Za vítěze se tak nemůže považovat ani napadená země. „Ukrajina toho dokázala hodně, odolala mnohem silnějšímu nepříteli a svým hrdinstvím uhájila své místo v evropském světě. Nyní však na frontě nevidím takovou situaci, která by se dala interpretovat jako vítězství,“ vysvětluje v rozhovoru pro deník FORUM 24 Alexandr Morozov.

Читать далее «Ruský politolog Morozov: Putin je krysa, která má dost halucinogenních geopolitických drog»

Будет ли у России второй шанс на демократизацию? Выставка «Лица российского сопротивления» в Праге

– Эта выставка проходит в нескольких городах: совсем недавно я видел открытие подобной выставки в Таллинне, она была в Берлине, а сейчас в Праге. Необходимость такой акции поддержали русскоговорящие активистские группы, а непосредственным инициатором стал штаб, который поддерживает Алексея Навального. Но к этой инициативе присоединились и многие другие, поскольку считают, что нужно постоянно напоминать о российских политзаключенных, которые – кто уже давно, а кто недавно – находятся в тюрьмах, под уголовным преследованием. Все они в опасности, все они ведут борьбу за свободу слова в России, и именно поэтому необходимо привлекать к ним внимание. Как я сказал, в разных городах выставку организовывали разные группы. Здесь, в Праге, этим занимались активисты молодежного движения «Весна» и организации Global Russians Europe, объединяющей разные города Европы.

– Все надписи рядом с фотографиями сделаны по-чешски. Означает ли это, что выставка адресована, прежде всего, чехам, чешскому обществу?

– Да, во всех городах выставка обращена, прежде всего, к обществу тех стран, где проводится. Конечно, в Чехии мы благодарны и чешскому «Мемориалу», который постоянно проводит собственные акции в поддержку российских политзаключенных, и Пражскому гражданскому центру, который уделяет большое внимание этой теме. В Чехии не только гражданские активисты, но и члены парламента продолжают с большим вниманием следить за судьбой российских политзаключенных, но такая же ситуация наблюдается и в странах Балтии, и в Польше, и в Германии, где проходят эти выставки.

Читать далее «Будет ли у России второй шанс на демократизацию? Выставка «Лица российского сопротивления» в Праге»

Putin musí konečně říct, co dál s válkou, hodnotí vzpouru ruský komentátor

Jak ruská společnost vnímá události kolem Prigožinova sobotního „pochodu spravedlnosti“? Jako pokus o puč? Zradu? Vojenskou vzpouru? Banditskou formu vyjednávání?
V ruské společnosti existují různé segmenty s různými postoji k puči. Je jasně patrné, že ve středním a jižním Rusku, kde je obyvatelstvo již aktivně zasaženo válkou, byla Prigožinova akce přijímána s pochopením a sympatiemi. Obyvatelstvo nechápe, proč se válka tak vleče, proč jim nad hlavami létají ukrajinské drony. Mnozí se domnívají, že mají Prigožin a jeho Z-patrioti pravdu, když se Putina otevřeně ptají, proč válka skončila ve slepé uličce.

Jiná část obyvatelstva se prostě bojí chaosu a občanské války a Wagnerův pochod považuje za příznak nebezpečí. Různé části civilní a vojenské byrokracie v různých oblastech Ruska vnímají to, co se stalo, jako příznak nějakého konfliktu „nahoře“. Když Prigožin od dubna do poloviny června veřejně a velmi ostře hovořil o stavu věcí, mnozí mu naslouchali a říkali si: To nemůže být jen jeho pohled, možná ho podporuje část bezpečnostních složek.

Pokud se ve špičkách ruských elit rozběhne nějaký proces podobný „perestrojce“, obyvatelstvo bude jeho iniciátory přátelsky následovat a rychle se dohodne na pohřbení putinismu.

Tento text je součástí prémiového obsahu pro předplatitele. Litujeme, ale tento nasdílený článek překročil maximální počet zhlédnutí.

iDnes.cz

Ruský politolog Morozov: Válka může trvat také několik let

Rusko před rokem za­útočilo na Ukrajinu s pochybnými cíli jako „demilitarizace“ a „denacifikace“ sousedního státu. Co podle vás ve skutečnosti motivovalo Kreml k tomu, aby se pustil do tak agresivního vojenského hazardu?

Ačkoli Kreml během roku zveřejnil celou řadu cílů tohoto „vojenského dobrodružství“, jsou jasné tři cíle, na které se zjevně orientuje také (ruský prezident Vladimir) Putin. První je zábor čtyř oblastí Ukrajiny – Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské, jejichž anexi už ruský parlament loni schválil.

Druhým cílem je kapitulace Kyjeva – Rusko usiluje o to, aby se změnilo vedení Ukrajiny a na jeho místo přišla vláda loajální Moskvě. Třetí cíl války je pak pokus vynutit si od Západu změnu vztahu k Rusku, zejména od Evropské unie a USA.

To, že se rozhodl pro „frontální válku“, přímou vojenskou invazi, bylo velmi nečekané. I nyní po roce je Putinova logika těžko pochopitelná

Proto vidíme mnoho různých prvků, nejen válku v samotné Ukrajině, ale také vydírání a hrozby vůči západním zemím. Kreml přitom využívá bizarní rétoriku, když mluví o tom, že bojuje s nacisty v Kyjevě či se „zahnívajícím Západem, který nectí tradiční hodnoty“.

Читать далее «Ruský politolog Morozov: Válka může trvat také několik let»

KOMENTÁŘ: Rusko se sune ke katastrofě, elity musí Putina odstavit

Po devíti měsících od začátku agrese je i Kremlu jasné, že na bojišti Ukrajinu neporazí. Rusko se čím dál víc blíží totální izolaci a katastrofě, která bude znamenat definitivní konec postsovětské éry, píše v komentáři pro iDNES.cz ruský publicista Alexandr Morozov.

Ruské jednotky se stáhly z Chersonu, ale Kreml nehodlá válku ukončit. Většina analytiků se domnívá, že ruské síly budou pokračovat v ostřelování ukrajinské infrastruktury a připravují se k nástupu v Donbasu a Záporožské oblasti. Jenže Rusko žádnou perspektivu vojenského ani politického úspěchu nemá. Putinova paličatost připomíná politickou sebevraždu.

Východní křídlo NATO posiluje, do Aliance vstupuje Finsko a Švédsko. Británie a Evropská unie cvičí velké kontingenty ukrajinských vojáků, vojenské dodávky Ukrajině nijak neslábnou. Putinovo dobrodružství obnažilo veškeré vojenské možnosti Kremlu a ty už dnes zdaleka nepůsobí tak přesvědčivě a zlověstně, jako před válkou. Valné shromáždění OSN schválilo rezoluci o reparacích pro Ukrajinu a europarlament se chystá označit Rusko za „teroristický stát“.

Před deseti lety se Rusko chovalo jako umírněná autokracie směřující k technologické modernizaci. Rozšiřovalo mezinárodní spolupráci. V roce 2012 po sedmnáct let trvajících rozhovorech vstoupilo do Světové obchodní organizace, v letech 2010 až 2012 se debatovalo o bezvízovém styku se zeměmi EU. Největší ruské firmy se prosadily na globálním trhu. To vše dnes vypadá jako sen. Z toho, kam se Rusko během třiceti let po rozpadu SSSR dostalo, zůstaly jen ruiny.

Читать далее «KOMENTÁŘ: Rusko se sune ke katastrofě, elity musí Putina odstavit»

Putinův psychický stav je zlý, říká politolog. Střední Evropu čeká těžké období

Ještě v pondělí před polednem se zdálo, že by se ukrajinskou krizi mohlo podařit uklidnit. O několik hodin později už však projev Vladimira Putina určený ruskému obyvatelstvu sledoval se znepokojením celý svět. Po jeho nebývale silných slovech bylo zjevné, že hledání mírového řešení u diplomatického stolu není na pořadu dne. Alespoň podle ruského prezidenta ne.

Redakce Seznam Zpráv se ještě v pondělí večer spojila s ruským politologem Alexandrem Morozovem. V rozhovoru, který vám předkládáme, hovoří nejen o výhledu do budoucna, ale neskrývá ani obavy o duševní zdraví Vladimira Putina a nabízí vhled mezi „obyčejné“ ruské obyvatelstvo.

Co se dá vyčíst z pondělního projevu Vladimira Putina?

Putinův projev na mě působil tíživým dojmem. Myslím, že jeho psychický stav je velmi nebezpečný. Uzavřel se do argumentační smyčky, která vylučuje možnosti dialogu. Úplně se uzavřel do své bubliny. Jeho agresivita jednoznačně stoupá. Vsadil na hrubý tlak. Evropské země budou potřebovat větší konsolidaci, zdrženlivost a jasnost v kolektivních akcích proti Kremlu.

Čeká nás rozhodování o sankcích, o přerušení ekonomických vazeb. Nelze vyloučit ani osobní sankce vůči samotnému Putinovi.

Читать далее «Putinův psychický stav je zlý, říká politolog. Střední Evropu čeká těžké období»

Reakce Česka byla odvážná. Kreml ztrácí špionážní uzel, říká ruský politolog

Éra Miloše Zemana a jeho známostí v Rusku dle ruského politologa Alexandra Morozova pomalu končí. Vztahy mezi Českem a Ruskem ale šanci na nápravu dostanou, až skončí i Vladimir Putin.

Rusové jsou zvyklí, že mají vládu, která zakopává o vlastní nohy. Kreml ráznou reakci Česka zjevně nečekal, i proto odpovídá hystericky až směšně, hodnotí poslední dění na rusko-českém poli v rozhovoru pro Seznam Zprávy ruský politolog Alexander Morozov.

Jak hodnotíte současný vztah mezi Českou republikou a Ruskem?

Jde o opravdu hlubokou krizi. Moskva sice možná věděla, že Bellingcat má informace, že v říjnu 2014 ve skladu ve Vrběticích operovali ruští agenti, je však jasně vidět, že i tak byla pro Moskvu obrovská rána, že výsledky vyšetřování oznámili předseda vlády a ministr vnitra. Moskva zjevně nebyla připravená na to, že Praha vyhlásí ultimátum v reakci na nepřiměřené vyhoštění českých diplomatů. Takový odvážný krok ze strany České republiky nečekala. Prohlášení prezidenta Zemana o dvou verzích samozřejmě umožňuje Kremlu vést propagandu pro vlastní obyvatelstvo, ale z pohledu mezistátních vztahů to nic nemění k lepšímu.

Читать далее «Reakce Česka byla odvážná. Kreml ztrácí špionážní uzel, říká ruský politolog»

Ruský politolog: Zeman je v Moskvě za zrádce, chystá se protičeská kampaň

Jak byste popsal současný stav česko-ruských vztahů?
Jedním slovem katastrofa. Jsme na tom nejhůře v postsovětské éře. Ale jejich zhoršení má pochopitelně reálný základ. Čeští politici po roce 2014 dělali řadu vstřícných kroků vůči Moskvě, snažili se udržet dobré vztahy bez ohledu na anexi Krymu a sankční režim. Prezident Zeman jel před třemi lety s velkou delegací podnikatelů do Moskvy, česká strana tam chtěla zakládat rusko-české fórum. Skupina lobbistů kolem prezidenta očekávala navázání vztahů. V Moskvě se ale žádné reálné podpory nedočkali, jejich nabídky se v Kremlu setkaly s naprostou lhostejností.

Druhou věcí je, že Česko už nejméně deset let řeší problém obřího kontingentu na ruském velvyslanectví. Vyměnilo se více než pět ministrů zahraničí a každý z nich se diskrétně a diplomaticky snažil tento problém vyřešit. Češi věděli, že tak velký kontingent zpravodajců na ambasádě se nevěnuje pouze Česku, ale i dalším zemím jako je Německo. Argumenty české vlády byly zcela opodstatněné, Rusko ale na to nijak nereagovalo. Výsledkem těchto dvou okolností – z jedné strany lhostejnost k iniciativám českých lobbistů a z druhé strany ignorování výzev k zredukování ambasády – je fakt, že se vzájemné vztahy dnes dostaly do slepé uličky.

V Moskvě budou usilovně pátrat, kdo Babiše pošťouchnul k tak tvrdému kroku – protože jak víme, v očích Moskvy česká vláda nemůže činit samostatná rozhodnutí.

Alexandr Morozov ruský politolog

Litujeme, ale maximální počet shlédnutí tohoto nasdíleného článku byl přesáhnut. Chcete-li si jej přečíst, aktivujte si idnes.cz